Trachemys decussata

 

Severoantilská želva nebo také Želva kubánská

popsal Gray v roce  1831

 

Popis druhu

 

Tato želva má oválný karapax (max. do 39 cm, v zajetí však do 25 cm), který je mírně klenutý, má středový kýl a v zadní části je zoubkovaný. Štítky nesou znaky vrásčitosti ve formě podélných nebo paprskovitých hřebenů. První vertebrální štítek je jen nepatrně pozvednutý a je přibližně stejně dlouhý jako široký, vertebrály dva až čtyři jsou nepatrně delší než široké nebo stejně dlouhé jako široké, a pátý je mnohem širší v zadní části než dlouhý. Základní barva může být od hnědé až po zelenou nebo olivově hnědou, a obvykle chybí vzor kromě mladých jedinců. Plastron je v zadní části s mírným zářezem, a gulární štítky neobsahují pření rozšíření.

Plastrální vzorec je: abd > an > pect > gul > fem > hum.

Barva plastronu je žlutá se značně zakrytou černou kresbou švů.

Na žlutém mostě je řada podélných černých mřížek nebo oček. Hlava je střední velikosti s tupým kulatým jemně vyčnívajícím čumákem a ve středu horní čelisti je zářez. Hlava je od zelené po olivově hnědou se žlutými proužky. Nejméně dva tyto proužky se táhnou po straně hlavy od orbitu až na krk. Na vrchu se rozšiřují přes tympánum až do supratemporálního proužku. Obvykle je další proužek pod těmito táhnoucí se z koutku tlamy až na krk. Čelisti jsou žluté až snědé. Krk, končetiny a ocas jsou zelené se žlutými pruhy.

Podle literatury samci mívají protáhlé drápy na předních končetinách, což však nemohu potvrdit. Mají dlouhý a silný ocas. Drápy na předních končetinách a ocas samic jsou krátké. Karapax samců je plošší zatímco karapax samic je více klenutý. Rozdíly jsou však nepatrné.

 

Na těchto snímcích jsou fotografie jedinců se střední Kuby, kde dochází k největšímu překrývání obou v současné době uznávaných poddruhů a tak se v tomto případě jedná o křížence, resp. o jedince, kteří nesou přechodné znaky obou poddruhů. Přesněji řečeno, jedná se o želvy, které nejsou určeny jako některý z poddruhů.

O geografických variacích viz níže.

 

Nahoře jsou obrázky dospělé samice: pohled z boku, detail hlavy a pohled na plastron.

Dole jsou obrázky dospělého melanistického samce: pohled z boku, detail hlavy a pohled na plastron.

 

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Rozšíření

 

Trachemys decussata obývá západoantilské ostrovy Kuba a Isla de Pinos, a na Kajmanské ostrovy (Velký Kajman, Kajman Brac) byla pravděpodobně introudukována; viz mapa celého Antilského souostroví.

 

Jak bude podrobněji rozvedeno níže, nominátní poddruh Trachemys decussata decussata obývá centrální a východní Kubu (viz mapa), a druhý poddruh Trachemys decussata angusta obývá západní Kubu a Kajmanské ostrovy (viz mapa).

 

 

 

Geografické variace

 

Trachemys decussata decussata

V současné době jsou rozpoznávány a uznávány za platné dva poddruhy (Seidel, 1988).

 

Trachemys decussata decussata (Gray, 1931) Kubánská želva je rozšířena na centrální a východní Kubu. Má široký oválný, obdélníkovitý protáhlý karapax, který může být buďto středově klenutý nebo vyrovnávající se. Kůže měkkých částí je zelenavá až olivová. Čumák je tupý a oblý, a znaky na plastronu se skládají v tmavou kresbu švů.

Poněkud zploštělí jedinci obývají řeku  Rio Jobabo v Orient provincii, tito byli Barbourem a Carrem (1940) pojmenováni jako Trachemys decussata plana, ale v současnosti nejsou považováni za platný poddruh. Rozdíl mezi těmito jedinci je fakticky nerozlišitelný.

 

Napravo frontální pohled na hlavu samice. Pod ním pohled na karapax a plastrón mláděte.

Nahoře jsou obrázky dospělé samice: pohled z boku, detail hlavy a pohled na plastron.

Dole jsou obrázky dospělého melanistického samce: pohled z boku, detail hlavy a pohled na plastron.

 

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Geografické variace

 

Trachemys decussata angusta

Trachemys decussata angusta (Barbour a Carr, 1940) Želva z Taco river, obývá západní Kubu, Isla de Pinos a Kajmanské ostrovy. Protáhlý karapax je mírně klenutý, a kůže je šedohnědá. (Zbarvení kůže bych však nepovažoval za rozhodující pro určení poddruhu.) Stejně jako T.d.decussata má  hrubě oblý čumák a vybledlou kresbu švů.

 

Základním rozlišovacím znakem je poměr mezi délkou karapaxu a šířkou karapaxu v místě mezi třetím a čtvrtým marginálním štítkem, a platí, že zvířata na západě Kuby a na Kajmanských ostrovech jsou nejužší (tj. poddruh T.d.angusta), v centrální Kubě je jakoby přechod mezi oběma poddruhy, a na východě země jsou želvy nejširší ((tj. poddruh T.d.decussata).

Uvažovaný, ale neplatný poddruh T. decussata plana, který je úplně nejširší, se vyskytuje se na samém východě Kuby.

 

Seidel (1988) ve své práci uvádí, že hlavním rozlišovacím znakem mezi oběma poddruhy je poměr mezi celkovou délkou karapaxu a šířkou karapaxu měřenou mezi třetím a čtvrtým marginálním štítkem.

U samců poddruhu Trachemys decussata decussata se tento poměr pohybuje mezi 57,4 do 62,4 %, a u samic tohoto poddruhu od 57,0 do 63,6 %. Zatímco u samců poddruhu Trachemys decussata angusta činí tento poměr jen od 51,8 do 57,4 %, a u samic tohoto poddruhu od 55,0 do 60,5 %.

 

 

Nahoře jsou obrázky dospělé samice: pohled z boku, detail hlavy a pohled na plastron.

Dole jsou obrázky dospělého melanistického samce: pohled z boku, detail hlavy a pohled na plastron. Úplně napravo je pohled na karapax a plastrón čerstvě vylíhlého mláděte.

 

 

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Lokality výskytu

 

Tento druh obývá potoky, řeky, mokřiny a jezera v nížinách, které mají relativně stálou vodní hladinu, a mají měkké dno, s vydatnou pokrývkou vodních rostlin. Seidel (1990) taktéž nacházel T. decussata v brakických mangrovových mokřinách.

 

 

 

 

 

 

Pohled na krajinu západní Kuby

 

Foto: Harald Artner

Pohled na lokalitu, ve které se želvy běžně vyskytují (západní Kuba).

 

Foto: Harald Artner

Údaje o chování a  rozmnožování

 

Podle literatury samci hladí samici po stranách hlavy svými protáhlými drápy v průběhu námluv.

Období kladení je od dubna do července a mláďata se líhnou na začátku července až v září  (Seidel, 1990). Mláďata jsou po vylíhnutí velká asi 31,9 – 33,5 mm a jsou mnohem jasněji barevná než dospělci a mají výraznější středový kýl.

Trachemys decussata je všežravá, žere vodní rostliny a bezobratlé (Seidel, 1990). V zajetí mláďata přijímají ryby. V zajetí se ochotně sluní a divoká zvířata jsou taktéž pozorována, jak se vyhřívají na slunci. Barbour and Carr (1940) popsali, že na Kubě tyto želvy opouštějí své mokřiny, když v létě vysychají, a aestivují ve vyhrabaných dírách pod rostlinným kompostem, v lese, v křovinách či ve vysoké trávě.

 

Na fotografii vpravo můžete vidět probíhající kopulaci Trachemys decussata decusasata a na fotografii níže probíhající kopulaci Trachemys decussata angusta.

Foto: Harald Artner

Chov

V minulosti ještě za dob užší spolupráce s Kubou se čas od času dostávala tato nádherná zvířata mezi české chovatele, přesto tyto nádherné želvy bohužel v současnosti nepatří mezi běžné chovance.

 

Chtěl bych výslovně zmínit chovné skupiny Haralda Artnera, od kterého pocházejí všechny fotografie, a který chová vždy dva dospělé páry od obou poddruhů. Další z mých rakouských přátel Gernot Hissek chová skupinu menších zvířat, která se zatím nerozmnožují.

 

Moje zkušenost s těmito krásnými zvířaty je zatím taková, že chovám dospělé trio (samce a dvě velké samice) poddruhu Trachemys decussata decussata, která pocházejí z Peninsula de Zapata, brzy sem přidám i některé fotografie svých zvířat. Jsou to naprosto bezproblémoví chovanci. Vzhledem ke svému původu mají o něco vyšší nároky na teplotu, resp. bezproblémově snášejí teploty okolo 20° C, dobře při těchto teplotách žerou a jsou aktivní, ale teplota nesmí dlouhodobě klesnout pod 15° C, protože nízké teploty by je mohly zabít. Chov venku je možný pouze v obdobích, kdy noční teploty neklesaní pod 14° C.

Zde je foto mojí největší samice, která pochází z úplného východu Kuby, podle staršího avšak dnes neuznávaného členění by správně měla být označována jako poddruh Trachemys decussata plana, protože její karapax je velmi široký, jak je vidět na třetím snímku.

Má zcela světlý plastron bez kresby.

Foto: Harald Artner

 

Foto: Olda Mudra

Foto: Olda Mudra

Foto: Olda Mudra

Odchov

 

Oba tyto poddruhy pravidelně rozmnožuje Harald Artner. Podle jeho informací snůšky obsahují až 6 vajíček a mohou být až tři snůšky ročně. Inkubační doba je 65 dní při teplotě 29° C.

 

 

 

Na obrázcích můžete vidět líhnutí a čerstvě vylíhlá mláďata od obou poddruhů:

obrázek vpravo je líhnutí Trachemys decussata decusasata

obrázek vpravo dole je líhnutí Trachemys decussata angusta

obrázek vlevo je pohled zpředu na karapaxy mláďat (větší T.d.decussata, menší T.d.angusta)

obrázek uprostřed je pohled na plastróny mláďat (větší T.d.decussata, menší T.d.angusta)

obrázek dole je pohled na vylíhnutá mláďata v roce 2003 (shodou okolností se mláďata obou poddruhů vylíhla v tentýž den).

Foto: Harald Artner

 

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Poznámka

Trachemys decussata je jedním z druhů rodu Trachemys, kde samci mohou s věkem získávat melanistickou kresbu. To způsobovalo mnoho zmatků, že tito tmaví jedinci byli popisováni zvláštním jménem T. rugosa (Shaw, 1802), zároveň se samci několika dalších antilských želv, u který jsou taktéž samci často melanističtí (Trachemys decorata, Trachemys stejnegeri).

Jak je vidět na většině fotografií, v dospělosti jsou samci velmi často melanističtí a vystupuje jim krásná tmavá kresba.

 

 

Foto: Harald Artner

 

Copyright ©

Ing. Hynek Prokop   

2002, 2003

 

Všechna práva vyhrazena

All rights reserved

 

Poslední aktualizace:   20.03.2003

 

 

Všechna práva vyhrazena. Žádná část těchto textů nebo obrázků nesmí být reprodukována, nikde jinde publikována, uchovávána v rešeršních systémech nebo přenášená jakýmkoliv způsobem včetně elektronického, mechanického, fotografického či jiného záznamu bez předchozího souhlasu majitele autorských práv.

Texty nebo obrázky mohou být ze stránek stáhnuty pouze pro osobní a/nebo studijní potřebu.

 

All rights reserved. Those articles and pictures may not be reproduced, stored in a retrieval system, or transmitted, in any form or by any means, electronic, mechanical, photocopying, recording or otherwise without the prior permission of the copyright owner.